Úvodem o Káhiře
Káhira, za byzantské nadvlády Babylon, není hlavním městem Egypta tak dlouho, není to na ní ale znát. Rozhodně je to město, které dokáže zaujmout a okouzlit, ne nadarmo se jí říká "Matka Světa".
Káhira, hlavní město Egypta je se svými 20ti miliony obyvatel zároveň nejlidnatějším městem Afriky. Al Qahira neboli „Město vítězství“ vás nenadchne okamžitě tak jako například Paříž, postupem času však zjistíte, že přelidněné město plné neonů, prachu i chudinských čtvrtí má své neopakovatelné kouzlo. Káhira se rozprostírá na rozhraní tří kontinentů - Afriky, Asie a Evropy, proto se jí přezdívá „Matka Světa“. Můžete se také setkat s rčením, že „kdo neviděl Káhiru, ten neviděl svět“ – a ono tomu skutečně tak je.
Káhira se rozkládá v severovýchodní části země – vítejte tedy v Dolním Egyptě. Město leží při obou ramenech životadárné řeky Nil, která rozdělují Káhiru na dvě části. Ramena řeky se pak severně od města spojují a tvoří tak území nejúrodnější egyptské oblasti – nilské delty.
Historie Káhiry
Káhira byla založena již v roce 641, ovšem statut hlavního města získala až o mnoho století později. V době římské a byzantské nadvlády zde stála velká pevnost Babylon, kolem které postupně začalo vyrůstat křesťanské město – dnešní koptská čtvrt. V 7. století se do celého Egypta dostává islám, což navždy změnilo ráz celé země a projevilo se to samozřejmě i zde. V 9. století město rozšířili Fátimovci, kteří nechali po celém tehdejší Káhiře vystavět mohutné hradby, jež tvoří neodmyslitelnou součást „Matky světa“ dodnes. Tato dynastie založila také mešitu a univerzitu Al–Azhar, která je dnes hojně navštěvována turisty. Většina mešit, které se zde však dochovaly nechala vystavět dynastie Mamlúků, kteří zde vládli v době, kdy se Káhira stala nejmocnějším centrem islámského světa. Po dobytí osmanskými Turky však sláva města poněkud pohasla.
Teprve v 19. století se díky Muhammedu Alímu Káhira dokázala z turecké nadvlády vymanit, což má souvislost i s Napoleonovou invazí do Egypta. V tomto období se město začalo rozrůstat o moderní čtvrti, stavěné po vzoru evropských metropolí. Po revoluci v roce 1952 se zde také začalo s budováním nových obytných čtvrtí i satelitních městeček, avšak neustále se rozšiřujícímu počtu obyvatel hlavního egyptského města nepomohla ani rozsáhlá výstavba.
