Egypt | Dovolená Egypt | Zájezdy Egypt

Egypt je celoroční destinací. Pro Vaši dovolenou nabízí vše, co si můžete přát - slunné písčité pláže, legendární historické památky a bohatou kulturu. Lidé jsou zde otevření a vstřícní, jejich silné náboženské cítění však od turistů vyžaduje dodržování některých pravidel. Pokud je budete dodržovat můžete se těšit na dovolenou vašich snů.

Oficiální název země je Egyptská arabská republika, hlavním městem je Káhira. Egypt se nachází na severu Afriky, rozkládá se na ploše o velikosti 1 001 450 km2 a sousedí s Libyí, Súdánem a Izraelem. Egypt má přibližně 78 milionů obyvatel a všichni mluví arabsky, což je jejich úřední jazyk.

Téměř 98 % obyvatel Egypta tvoří Arabové, jejichž rodiny žijí převážně ve městech a kolem životadárné řeky Nil, avšak stále se zde setkáte s tradičními rodinami beduínských, berberských a núbijských kočovníků, jejichž domovem je po celý život horká poušť, díky které je cca 90 % země dosud neobydleno. Tato etnika si dodnes udržují svůj původní způsob života, a tak i dnes stále putují křížem krážem po nehostinných pouštních oblastech a hledají čerstvou potravu. Ač se to nezdá, beduíni jsou neuvěřitelně pohostinní lidé, kteří Vás za vyprávění o nových událostech ve světě klidně nechají pár dní pobýt ve svém táboře. Núbijci bývají historiky považováni za nejstarší národ v dějinách, na což jsou pochopitelně patřičně hrdí. Jejich původní místo osídlení však stejně tak jako několik cenných archeologických nalezišť muselo ustoupit stavbě Asuánské přehrady, ale beduíni se s tím smířili a dál se snaží žít si po svém. Berbeři však takto přizpůsobiví nebyli a ani nebudou, protože se necítí být Egypťany. Egyptský stát je pro ně pouze někým, kdo staví asfaltové silnice, zabírá půdu stavbou dalších a dalších hotelových komplexů a tím vytlačuje tradiční velbloudí karavany. V Egyptě také našlo svůj domov i procento přistěhovalců z Evropy.

Jak jistě víte, hlavním náboženstvím v Egyptě je islám, ovšem i zde se setkáte s obyvateli vyznávajícími koptské neboli křesťanské náboženství, či judaismus. Tradice v této zemi jde ruku v ruce právě s náboženstvím, což je nejvíce patrné v rodinném kruhu. Muž je i v dnešní moderní době neomezeným vládcem domu a jeho hlavním úkolem je uživit svou rodinu. Ženy se zde vdávají velice brzy a jejich posláním se stává péče o manželovu domácnost a rození dětí, v nejlepším případě synů – muži totiž dodnes vládnou právem manželku zapudit, pokud mu rodí pouze dcery. Pozorným studentům biologie se toto právo může zdát poněkud úsměvné, protože o pohlaví dítěte „rozhoduje“ při aktu právě muž. Nesnažte se však s někým na toto téma či na stále časté sňatky mezi bratranci a sestřenicemi polemizovat – se zlou byste se potázali.

Hlavní složky egyptské kuchyně se od dob faraonů příliš nezměnily – pokrmy se stále skládají převážně z rýže, zeleniny, ovčího či kozího masa a ryb. Když se Egypt dostal pod nadvládu osmanů a později Britů, do tradiční kuchyně pronikly i prvky těchto kuchyní. Po obrovském rozmachu cestovního ruchu sice tradiční egyptská kuchyně ustoupila před tou mezinárodní, kuchaři se však stále snaží připravovat jídlo alespoň z tradičních egyptských přísad.

Pokud chcete na dovolené jíst jako praví Egypťani, musí se stát hlavním jídlem Vašeho dne bohatý oběd, který se v rodinách podává od 13ti do 15ti hodin. Večeře již tak okázalá nebývá, ovšem většinou trvá až do desáté večerní hodiny. Egypťané považují jídlo za dar, a tak si ho také náležitě vychutnávají – zařiďte se tedy podle jejich vzoru - jste na dovolené a tedy na hony vzdáleni půlhodinovým přestávkám na oběd, takže si jídlo patřičně užívejte.

Egypťané většinou začínají jídlo společnou mísou mezzeh, která je nejčastěji složena z místních sýrů, zeleninových salátů a kofty – smažených masových kuliček kořeněných koriandrem.Milovníci polévek mohou ochutnat například molocheju neboli vydatný zeleninový vývar s česnekem, pepřem a koriandrem. Existuje však jeden pokrm, kteří mohou jíst i muslimové během ramadánového půstu, a to kořeněný fazolový guláš ochucený rajskými jablíčky – pokud byste tedy vyhlášený guláš rádi ochutnali, ptejte se v restauraci po ful. Jako sladkou tečku na závěr doporučujeme baklavu – máslem nasáklé lístkové pečivo posypané oříšky a zalité medem.

Čaj (šaj) je v Egyptě k dispozici snad na každém kroku, nabídne vám ho i prodejce na tržišti po úspěšně uzavřeném obchodu. Místní čajová specialita se nazývá karkadeh a vyrábí se ze sušených plátků ibišku. Nebuďte překvapení, když Vám v restauraci číšník přinese tento čaj studený – přesně takto ho totiž Egypťané mají nejraději. Tak jako téměř všude na světě, i zde je káva velice oblíbeným nápojem. Egypťané ji pijí příliš sladkou (zjada), nebo naopak úplně hořkou (sádeh).

Slavné dějiny Egypta dodnes nepřestávají moderní svět fascinovat, vždyť údolí okolo řeky Nil poskytuje podmínky k lidskému životu již déle než 8 000 let! Egyptskou říši lze tedy právem považovat za největší civilizaci, která kdy na celém světě existovala. Jelikož pestré egyptské dějiny by s přehledem vydaly na několik publikací, pokusíme se Vás s ní seznámit alespoň stručně.

První dynastie byla založena již kolem roku 3100 př. n. l., a to sjednocením dvou království – Horního a Dolního Egypta. Stará říše byla založena okolo roku 2780 př. n. l. a stala se synonymem pro vývoj ve vědě a architektuře. Panovníci se stávali stále mocnějšími a hledali způsob, jak zůstat mocnými i po smrti. Král Džoser ze 4. dynastie se tak stal prvním panovníkem, který si nechal postavit velkou stupňovitou hrobku, kde by byly uloženy jeho tělesné ostatky a bohatství. Dále následovala stavba dnes tolik obdivovaných památek – Velké pyramidy v Gíze a Sfingy. V této době se také začalo s prvními pokusy o mumifikaci těl. Král Radžedef zavedl do egyptského náboženství boha Slunce Rea a jeho uctívání se stalo jedním z nejdůležitějších prvků egyptské kultury. Egypt se stal bohatou mocností a tak i častým cílem nepřátelských kmenů.

Po opětovném sjednocení došlo k rozšíření již postavených a dnes legendárních chrámů v Luxoru a Karnaku. Ovšem za nejplodnějšího stavitele v celé dlouhé historii Egypta je považován Ramses II., který mimo jiné nechal postavit i dnes hojně navštěvovaný Abú Simbel. Roku 332 př. n. l. obsadil egyptské území makedonec Alexandr Veliký, který zde nechal vystavět kulturní metropoli celé Evropy – Alexandrii. Po Alexandrově smrti přichází ptolemaiovská éra, která končí smrtí legendární královny Kleopatry, jejíž příběh zná snad každý milovník historie i stříbrného plátna. V 7. století n. l. vtrhli do Egypta Arabové a za jejich nadvlády se Egypt stal jedním z nejvlivnějších arabských států. Arabové také založili nové hlavní město – Káhiru, která se tímto statusem pyšní dodnes.

Nyní přeskočíme několik století a dostáváme se až k roku 1798, kdy do země vstoupil mladý Napoleon Bonaparte a prohlásil Egypt za majetek Francie – v tomto období se také začíná s prvními archeologickými vykopávkami. Další vládci nechali vystavět technický zázrak své doby – Suezský průplav. V 1. i 2. světové válce se země zmítala v žáru četných bitev, ovšem hlavní problém měl teprve přijít v podobě nově založeného židovského státu Izrael. Nutno přiznat, že i bez krvavých bitev s novým sousedem začala celá země trpět politickou nestabilitou, která vyústila v četné nepokoje. Nejvýznamnější egyptskou stavbou z této doby je bezesporu Asuánská přehrada, jež osvobodila Egypt od každoročních záplav.

V  90. letech 20. století došlo v Egyptě ke spáchání několika teroristických útoků na zahraniční turisty, které mají na svědomí místní extremisté. Tyto politicky motivované útoky způsobily zemi velikou škodu – počty turistů dramaticky klesly, ačkoliv proti nim všeobecně nebyly zaměřeny. Nutno ovšem dodat, že dnešní politická situace je příznivá a tato zajímavá země je pro turisty opět bezpečná.