Až budete v Egyptě, nezapomeňte navštívit Alexandrijskou knihovnu, stojí to za to
10. prosinec 2009 0:29
Novou Alexandrijskou knihovnu otevřeli s velkou slávou v roce 2002 a od té doby do jejích interiérů proudí každý den tisíce lidí. Samotná stavba budí pozornost už zdálky, tvoří ji nakloněný obří válec o obvodu půl kilometru, který se zemí svírá zhruba třicetistupňový úhel. Podle autorů architektonického návrhu má tvar budovy symbolizovat gigantický počítačový čip, který pojme obrovské množství informací. Jižní stěna knihovny je obložena asuánskou žulou, oblíbeným stavebním materiálem dávných faraonů, a je symbolicky poseta písmeny, hieroglify, znaky písem asijských jazyků, čísly a notami. Z impozantní budovy knihovny, která je obklopena rozlehlou vodní plochou, vede průchozí spojnice do přilehlého sídla Alexandrijské univerzity.
Novodobá knihovna však není pouze architektonickým skvostem, ale i jedinečnou vědeckou institucí, která navazuje na přes dva tisíce let starou ideu Alexandra Velikého, který chtěl v jednom místě shromáždit všechno vědění světa. V budově se nachází miliony svazků knih, několik muzeí, expozice vědy, výstavy umění a interaktivní sály, představující jedinečnou kulturu a historii Egypta. Navíc se zde každý den konají semináře, přednášky a workshopy pro stovky lidí.
Výstavba knihovny zdaleka nebyla pouze iniciativou Egypťanů, peněžními dary na realizaci stavby přispěl Irák, Saúdská Arábie, Spojené Arabské Emiráty a Omán. Další prostředky poskytla Itálie, Francie, Německo, Japonsko, Španělsko a Řecko. Zahraniční pomoc byla chápana jako splátka dluhu, který současné, vyspělejší kultury měly vůči starověkému Egyptu, jehož kulturní dědictví si často přivlastňovaly.
Ať už se dovnitř Alexandrijské knihovny podíváte nebo ne, rozhodně si nenechte ujít alespoň pohled na její nádhernou architekturu. Ne náhodou ji někteří lidé nazývají osmým divem světa.
